Expedice Lichtenstein

Den první, 26.10.2019

Vyjíždíme z Kunvaldu asi v 10:30, v Brně v Globusu zastavujeme po 12., všichni se těšíme na oběd v místní restauraci, babička slibuje bohatý jídelní lístek. Bohužel, na internetu opět lhali, dali jsme si všichni daňka na smetaně a bylo. Pravda, Fanynka oplakala neexistenci těstovin se sýrovou omáčkou, ale aspoň knedlík snesla.

Ubytování máme až od 16.hodiny, konáme tedy první objevitelskou trasu. Cílem celé expedice je dobytí všech 17 (možná i 18) staveb lednicko-valtického areálu, dnes tedy objevujeme na trase Tři Grácie - sv.Hubert - Randes Vous - Nový dvůr. Vilík s Fáňou na kolech, starce nese pes. Pěknou osmikilometrouvou trasu zvládli bez mrknutí oka, jen Vilík si trochu stěžuje na otlačené půlky. Chlapi k penzionu jedou autem, ženy osvědčují radost z jízdy kolové a přesouvají se po vlastní ose.

Bydlíme v Penzionu Na Lednické, prosté ale dostatečné. Ke stolu se sotva vejdeme, děti hrají jakési bojovky na mobilech, Jindra loví klíšťata (k sežrání je pouze ona a Najt), naštěstí jim poměrně brzy dojde šťáva... Večeře zčásti dovezená (šunčička), z části místní pečivo. Ale mnoho jim to nejelo, asi vysílením. Ovšem objev zalévací hráškové polévky je uchvátil, aspoň nějaký pokrok ve vzdělání. Dorazili se čekuládou, slanýma tyčkama, burákama...

Album z dnešního dne zde.

Den druhý, 27.10.2019

Ráno v hluboké mlze objevujeme Rybniční zámek. Zjišťujeme, že je to asi jediný zámek, kde v hluboké mlze létají draci (ale fotka nevyšla). Trošíčku se vyčasilo, je vidět možná i na 20 metrů. Parkovitě v Lednici prázdné, nikde ani živáčka, lidé prostě kulturu v mlze nehledají, my jo. Sice jsme několikrát vrazili nosy do zdi, ale neohroženě objevujeme lednický zámek a hlavně park - k minaretu jdeme "ostrovní cestou", kde především Najt má s některými mostky problém.

Minaret se moc povedl, zábradlí je vyšší než oči výzkumníků a tedy těch 302 schůdů šplhali skoro zbytečně. No a navíc ta mlha... Přesto vyhrávají sázku o slunko optimisté, neb po chvíli se vyčasilo a slunko vyhřezlo a nebe bylo modré. Ovšem to už nebylo teda dost potřeba, i když teplo na záda bylo velmi příjemné.

Výprava se dělí - J+V+F jedou lodí dobýt Janův hrad a odtud už po svých Lovecký zámeček. P+N mají loď zakázanou a tedy pochodují pěšky zpět s tím, že mají pro výsadek dojet na smluvené místo. Neměli to snadné, protože jak vylezlo slunko, vylezli i turisté a občas šíře cestičky nestačila, přestože před Najtem se většinou výpravy rozprchly. No a pak taky soustava zákazů a jednosměrek trochu komplikovala záchranu výsadku, ale po jedné malé poruše pravidel to vyšlo.

Ještě jedeme k Apollónovu chrámu, kde především v rybníce zjišťujeme, že zelená je velmi přilnavá. Představa, že se tu matka koupala, je z říše bájí.

Po převelice chutném obědě máme chvilku odpočinku, Vilík píše úkol.

Vyrážíme na dnešní pslendí výpravu, necháváme J+N na základně a dobýváme Belveder. Poněkud zašlý objekt, ale těch žaludů! No a pak konečně kultura - Aqualand Moravia, naplnění všech vodních snů. Bohužel, zaplatili nám jen 3 hodiny, tak jsme furt spěchali...

Album z dnešního dne zde.

Den třetí, 28.10.2019

Ráno deštík a kosa. Fakt se nikomu nechce vstávat, teda krom babičky. A kdybychom věděli, co nás čeká, nevstaneme vůbec.

Původní verze zněla, že J+V+F projdou komentovanou prohlídku zámkem Valtice. Ovšem Fanynka prohlásila, že ona už komentovaných prohlídek za život viděla až až a tak z toho sešlo. TO byla jen teorie, při vjezdu do města se nás chopili uniformovaní muži a odnavigovali nás na placené luční stanoviště, kde nás zkásli o 50,-Kč a vypustili na úplně báječnou akci Slavností čokolády na zámku. Považte, vinařská velmoc slaví čokoládu. Lidi teprve začínali proudit, tak jsme v rychlosti proběhli stánky s globálním šmukem (ani lahvinka místního vína!) a mírně povlhlí jsme nasedli do auta a projeli kolem nic nechápajících uniforem pryč z čokolády.

Promenáda na Raistně byla moc pěkná, ocenili všichni krom Najta, jemuž notně vadily plašivé výstřely. Podivuhodné - nikde ani špačka, ba ani hroznu, ale střelba stálá.

Z Raistny se přesouváme k Hraničnímu zámku, jímž protéká hraniční potok. Velmi honosně opravený objekt, dnes restaurace velmi vysokých cen. Opraveno s velkým rozmachem, uvnitř jsme nebyli.

Cestou zpět se stavujeme ještě v Lednici juknout do kostela Sv.Jakuba Většího, ukázka to windsorské gotiky, to jsme prostě museli vidět. Ale pustili nás jen k mříži, i tak se nám to líbilo.

Po obědě tentokrát z vlastních zdrojů chvilka odpočinku a pak přesun do Břeclavi. Odtud vyjíždí malá cyklistická jednotka zcela samostatně objevit zámky Pohansko a Lány, přičemž Lány už pěší část výpravy nezvládla (sotva o kilometr, ale nemůžeme ty rychlíky zdržovat). Je třeba nahlas sdělit, že mile překvapili. Vilík byl vyzbrojen mobilem s nainstalovanými mapami, foťákem k dokumentaci cílů a něco málo penězi pro případ nutných výdajů. Mužně se všeho zhostil a sestře několikrát čacky ujel. Jakási neznámá penzionovaná cyklistka vyslovila veliké uznání šikovnosti a prokazatelné inteligence obou mladých cyklistů. Její prohlášení nesnižuje evidentní respekt z Najta.

A protože den má vždycky končit něčím příjemným, v restauraci U Tlustých jsme si dali pořádnou večeři, Najt opět stál modelem (ale neslevili nám).

Album z dnešního dne je zde.

Den čtvrtý, poslední, 29.10.2019

Den začíná tvrdě - uklízíme, zvláště někteří. Nejpozději v 10 musíme vyklidit ubikaci, zvládáme to s předstihem dobrých třiceti minut. A to vše díky tomu, že F+V vzali konečně pokojík za svůj a v 8 jsme k nim museli otevřít dveře a začít trochu hlučet...

Vyjíždíme plně naloženi, kola na střeše. Je pěkná zima, ale my to nevzdáme. Kousek za Lednicí zastavujeme na blátivém parkovišti a podle plotu obory hledáme místo zvané Facka, kde stojí obelisk. Že je obora slušně zazvěřená zjišťujeme pouhým pohledem, obelisk totiž hlídá vysoká! Sesbíráme poslední zbytky sil a odvahu a vyrážíme na zteč! Dobyto!

Máme všech 17 zářezů na pažbách a můžeme jet domů. Je slíbený Mc' Donald v Brně na výpadovce na Svitavy. Vždyť jsme v sobotu jasně viděli ta nablištěná loga. Ale ouvej, otvírají až 1.11... Naštěšstí v restauraci Globus mají penne se smetanovou omáčkou jakož i řízek s hranolky, bída světa je zapomenuta.

A pak už jen hup do náruče rodičů.

Album z dnešního dne zde.